čtvrtek 30. července 2015

P24 D35 - Unicorn in da Amathounda

Čtvrtek

7.40 - ok, možná jsem krapek zaspala, no, ehm.
8.15 - vycházím z domu, dnes jdu pěšky do práce.
8.40 - zastavuje vedle mě auto. Chlap se představuje jako Andreas. Je to fešák. Ptá se, jak se jmenuji, odkud jsem a jak daleko to mám. Když mu odpovím, tak se mě ptá na telefonní číslo, že mě bude vozit každé ráno do práce. Co to s.kra je? :D Odmítám ho. Co na to ale řekli mí přátelé?


Pak dodala, že by mi zavolala, zjistila by, zda je neškodný a pak bych s ním mohla jezdit v klidu do práce. :D  tohle se stane jenom na Kypru. :D
8.55 - jsem v práci
9.05 - pracuji, fakt už tak brzo a já dělám. Doktorka přišla v čas, fakt koukám.
Celý pracovní den jsem u ní v ordinaci a dělám OCT pro celou kliniku. Aspoň se nenudím. Vymyslela jsem skvělý způsob, jak komunikovat s anglicky nemluvícími pacienty. Maluji jim to. :D
13.00 - přešlapuji na místě, že pomalu budu končit.. poslední pacient měl být v 12.30, ale ještě tu dva máme. Jsem odvolána dělat OCT pacientovi s HIV. Frk mrk, hotovo.
13.10 - je mi to trapné, ale ptám se doktorky, zda mohu jít, že jedu na výlet.. a že jí zbývá jeden pacient, zda to zvládne.. Posílá mě pryč. Je milá. :D


Parkování mě tu stále dostává. :D 
Výlet: 
Jedu s Demi a Eirini do blízké Amathoundy. Zastavujeme se i v jeskyni, kterou ale nemám vůbec tucha, jak se jmenuje, a je i bohužel zavřená. Pak mi Demi ukazuje hotel, ve kterém se měla konat případná výroční konference IAESTE 2016.

Nakonec přijíždíme do Amathoundy. Je to tam pěkné. Co je vtipné, že není vůbec hlídané, co tam děláte.. takže když si odnesete plnou kabelku úlomků od starověkých památek, tak to nikoho nezajímá. A ano, z tohoto výletu má dárek Senta. :) 





Me and the pink fluffy unicorn send regards to Senta
Potom nás Demi bere na totálně výbornou zmrzlinu. Mňami. :)

Summary:

7.40 - I overslept
8.15 - I went to my job. Suddenly one car stopped next to me and inside was really handsome guy. He asked me for my name, where I am from and how far I have to go. After it he asked for my phone number that he can take me everyday to my work. :) I said no... freak. But Demetra told me that next time I have to take his number, give it to her, that she call him, if he is freak or not. If not, I can go with him every day... Only in Cyprus. :D
9.05 - I started work with the retina specialist Dr. Antoniou and made a lot of OCT.
13.10 - I left from my work earlier and went with Demetra and Eirini to the Amathounda sight next to the Limassol. Very beautiful place. Funny is that if you want take a lot of pieces of plottery, you can. Nobody cares, there is no security.

After it Demetra me and Eirini invited for the best ice cream on the world. :) It was very good. :) Thank you Demi. :)



úterý 28. července 2015

P21 D32, P22 D33 a P23 D34 - Návštěva baru a následné ráno s dvěma Brity

Pondělí:

7.00 - utíkám do obchodu. A co potkávám pravidelně, když do toho obchodu jdu?

Ty figuríny tady mě stále děsí. This is still freaking me out


Blízký kostel.
 7.30 - konečně jím něco jiného než vločky.
8.35 - fr do práce

______________________________________________
8.47 - čekačka
9.15 - začínám dezinfikovat všechny přístroje, pro jistotu, však víte.
9.40 - přichází Maria, můj optometrista - boss z Nikosie. Uvítala moji pomoc, ale vždy si zkontrolovala, jak to dělám. Poctivka. :D
12.30 - jsme hotové se všemi pacienty. Maria zdrhá domů. No, co mám dělat já? Každé pondělí tu zkejsnu tak do 6 - 7 večer.
12.40 - čekuji Dr. Palose - ten zrovna dovyšetřuje posledního pacienta, hm, tak nic.
12.50 - zkouším Dr. Antoniou. Není v klinice. Fůů, co dál?
13.00 - ptám se Dr. Papastavrou, zda se něco bude dít. Odpovídá mi, ať si dám pauzu ( rozuměj 3 hodiny) a pak mohu být s Dr. Potamitisem... ehm, s doktorem infekční oko? Ne, fakt tentokrát ne. Začínám se ošívat, zda mohu jít domů.
___________________________________________________________

13.30 - sedím v autobuse. :D No co? 3 hodiny čekat a pak se 2 hodiny bát dotýkat věcí? Ehm, ne.
14.00 - navštěvuji Demi v IAESTE kanceláři a dáváme 30 minut pokec. :)
14.30 - končí ji šichta, tak se loučíme.

A pak že tu dobytek není. :D


15.00 - doma dodělávám poslední věci do práce v Česku. :) Pomáhám Iakovosovi koupit letenku z Prahy do Pekingu a paaaaaaaaak....

21.00 - vyrážím s trainee do GUABA baru. Baru, který je na listině nejlepší barů ve světě na 13. místě. :) Pondělí bylo v regaee stylu. :)

A co to ta GUABA vlastně je? Koukni na video: https://www.youtube.com/watch?v=b_U0Wbz01Go

Při odchodu z baru jsem si sebou vzala kelímek. Že si pak doma z něj vystřihnu logo baru a nalepím ho do mých zážitků z cest. Při východu mě zastavil bodyguard, proč si beru ten kelímek. Vytřeštěně jsem na něj koukala a neodpověděla. Zeptal se mě, zda si ho beru jako souvenier. "Ano, beru". "Tak to joo, to můžeš jít." K čemu bych pro lásku křeččí mohla asi tak použít kelímek?

Hned jak sebou fláknu do postele, tak spím.

Úterý:

7.30 - vstávám - nezaspala jsem o.O
8.05 - mám ještě 10 min do odchodu a jsem připravená. o.O
8.35 - autobus je tu na čas. o.O
8.36 - jsem zase jediný cestující. :D
8.37 - povídám si s řidičem. Jsme kámoši. Říkám mu, že to je má předposlední jízda. Zítra mi končí měsíční jízdenka a další kupovat nebudu - nevyplatí se. Když vystupuji, tak se ještě ujišťuje, zda se zítra uvidíme.
8.50 - v práci
___________________________
9.30 - pacientka číslo jedna - Britka, kolem osmdesáti. Když vyšetřuji Kypřany s tímto věkem, tak je to na vyškubání si všech vlasů, ale s Brity je to jiné. Poctivě plní všechny zadané úkoly. Miluji je. Pak si ještě pokecáme v angličtině, mám radost, fakt, usmívám se na všechny a pak doktorům vyprávím vtipy.

10.00 - jsem u Dr. Palose v klinice a s ním tam byla má první pacientka z prvního pracovního dne - Britka. Kecáme spolu a povídám jí pár vtipů... směje se celá klinika. :D

Pak už žádní Briti nebyli. :/ Ale nálada mi vydržela až do večera. :)

14.30 - oběd. :) Hned po něm jdu nakoupit do obchodu, ok, chodím tam pořád, na sladké, přijedu domů jak koule... a měli tobleronku za 15 kč... beru... 2.... snědla jsem je... hned... jsem čuně.
15.00 - z mé půlhodinové pauzy na oběd jsem vytrhnuta sestrou, ať jdu udělat OCT anglicky nemluvícímu pacientovi... no, nálada mi překvapivě nespadla. Mohla za to britská společnost? NEbo snad ta čokoláda?
15.20 - stojím v klinice doktorky, u které si stále nemohu zapamatovat jméno... Dr. Lukněco. Pak mě žádá, ať zavolám pacienty... v řečtině.. prosím ji o angličtinu... začla se smát a řekla mi to v angličtině.. ok, volám je. Mluví s nimi asi 15 minut a pak mě posílá jim změřit OCT ... jo, říká mi to opět řecky. Jelikož ale slyším slovo OCT, tak odpovídám, že je udělané a je v systému. Byla v šoku... nevím proč, ale jsem přeci supr pracovník, který dělá, co má. :) Kontroluje ho a pak se mě, opět v řečtině, ptá, zda se tu na klinice měří i krevní tlak a cukr. Po přeložení do angličtiny jí odpovídám, že ano. Vysílá mě pacientce změřit cukr a tlak. :D Lol.
Jedeme do přízemí, kde jsou zdravotní sestry. Odchytávám jednu a žádám jí o pomoc. Vše ochotně udělá. :) Pak s námi nastupuje jiná sestra do výtahu a říká mi, že nemusím brát pacienty dolů, že jsou ty měření i v mém patře. Když se ptám, kde přesně, tak odpoví, že v mém patře. Děkuji moc, drahá sestro, za radu. Až budu mít volno, tak budu hledat přístroj na tlak a na cukr.. a při té příležitosti ho u pacientovi sama změřím. :D :D :D

Ještě před odchodem mám pacienta v klinice Dr. Palose po transplantaci rohovky, kterou roztavil herpes simplex. Pacient měl cykloplegickou zornici a zahuštěný sklivec, který u čočky vypadal jako závoj. Zkoušela jsem si na něm i Volkovu čočku. :)
Pak mě volala Dr. Antoniou, jestli mohu udělat odborný názor na nález u pacienta. Co myslíte? :D




Anooooo, s největší pravděpodobností to je červ v sítnici. :3

________________________________________________________________

18.40 - odchod na poslední autobus.

Doma dodělávám poslední drobnosti ve sborníku na studentskou konferenci. Odesílám ho vedení fakulty a už s tím nechci mít nic společného... super pocit. :3

Středa:

7.30 - další ráno bez zaspání, neuvěřitelné.
8.15 - na bus jdu se Sigrid, se kterou se potkávám na schodech
8.40 - přijíždí autobus. Celou dobu kecám s řidičem a ten mi nakonec dává i svoji vizitku, že kdybych cokoli potřebovala, že se na něj mám obrátit. Kámoš prostě.

__________________________________________________
9.15 - už mám na stole 4 OCT.
9.30 - je mi blbé čekat na šéfa, když jsou pacienti v práci. Jdu jim tedy natočit OCT. Zrovna když dopisuji ID pacienta do přístroje, tak přichází šéf. Doděláváme třetího pacienta a zjišťujeme, že čtvrtý není přítomen. Úplně mi v hlavě zní to, jak mě první den Pot vyhuboval, že kam jde pacient, jde i karta. Hledám tu ženskou všude a pak to vzdávám. Jdu za šéfem a oznamuji, že prostě nemá tucha, kde ta ženská je. Jdu vrátit kartu zpátky Potamitisovi - resp. zdravotní sestře. :)
Asi 20 minut na to jsem zavolána na kobereček k Potovi, kde je pacientka... odpovídám, že nevím. Ptá se proč. Popíšu mu, že jsem kartu dostala na stůl od zdravotní sestry spolu se 3 dalšími, když tam pacientka nebyla, tak jsem to řešila a vrátila kartu, odkud přišla. Propouští mě pracovat. :D

Pracuji. :D

Chodí mi i anglicky mluvící pacienti, super. :)

Ano, o pauze se nudím, a tak zkouším brýle s filtry. :D



Bojovka dne, šla jsem se zeptat, jak to vypadá s mým platem. Účetní mi oznámila, že můj plat je o 65 € týdně méně, než mi bylo oznámeno. V ten moment jsem dostala infarkt. Ok, to že jsem tu denně déle, než mám ve smlouvě, přežiju, jsou z toho zkušenosti. To, že mi mimo smlouvu zkrátili o týden stáž, takže tu platím nájem navíc, ok. Ale na plat mi oproti smlouvě fakt šahat nebudou. Řekla jsem jí, že se mýlí, ať to překontroluje. Vyštrachala nějaký mail a odsouhlasila, že mám pravdu. UF!

Jo a jedna věc: Celý den nešel internet!!!! Během fieldtestů jsem otrávená koukala na obrazovku s okem. :D

17.40 - jdu domů. Hm, poslední jízda autobusem, jak dojemné. Na to, jak tu na ně nadávám, má tohle hořkou příchuť. :D

Tak tohle je nehorší reklama ever! Koukej, vnučko, jak je babička strašně šťastná, že nemůže vyjít schody a vozí se. Sunshine and rainbow together!


Doma relax. :)

VĚDĚLI JSTE, ŽE když Kypřan řekne, že anglicky mluví a little bit (trochu), tak to znamená, že nemluví téměř vůbec? Moc se tu přeceňují.

Summary: I hope that someone will read this english vesrion because I'm every day so lazy write it. :D

Monday:

Check the photos of freaking mannequins here. Uh. Everytime when I go shopping I meet them. On Monday I worked with optometrist from Nicosia. She was really awesome conscientious, she checked everything that I did.
At 1 pm was absolutely nothing to do, so I decided go home. What? Wait 3 hours for 1 hour of working? No, thanks.
At 2 pm I visited Demi in her IAESTE office.
At 9 pm we (trainees) went to the GUABA bar: https://www.youtube.com/watch?v=b_U0Wbz01Go

Tuesday:

I was again only one passanger in my bus. Ridiculous. All my road I spoke with the bus driver and also told him that on Wednesday will be my last travel with public bus.
In my work I had two british patients :3 It is awesome, when you can talk with patient and they understand you!!! I said a lot of jokes to them. :D
After it one doctor asked me if I can measure blood preasure and sugar in blood. Ehm, you know, I'm not a nurse. But okey, I will try. :D Of course that I didn't measure it! I asked one nurse. :D
Ou, yes...  Do you know what is in the picture below??? :D I mean what is the white spiral in retina? :3



WORM! YES, it is WOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOORM! :3

Wednesday:

My last road with bus. :'( The bus driver gave me his calling car (if I will need something, I can call him). That was nice.

This day was nothing special in my work... instead... Dr. Pot called me explain one thing that I made "wrong". But I explained it that it was right and not my fold. :D Like a boss.

Also I got heart attack when I asked on my salary and the Clerk told me that I will get my salary on the last day and she said me how many it is per week. But the value was really low... like a really low. So I said, that she is wrong. She checked it and said, that I'm right. So I hope that everything will be good. :)

The whole day the internet connection doesn't work!!!! Uaaaaaaa. :/


neděle 26. července 2015

D31 - Proč to dělat jednoduše. :D


Neděle


O čem to dnes bude? 
10.30 vstávačka, hm, co dnes budu dělat? Válet se, na pláži, to by taky šlo. :)
10.50 - nemám tu žádné jídlo. Demetra mi první den řekla, že je tu většina obchodů v neděli zavřená. No, jdu zkusit blízký supermarket, třeba zavřený nebude.

11.20 - je zavřený.
11.35 - jím ovesné vločky, samotné, na sucho... jako během zkouškového.
11.50 - že bych se dnes podívala do Kourionu? Oblasti s památkami, kde byli traineeci, když jsem já byla v hotelu? Ok, googlím to.
12.00 - hm, je to 12 km pěšky, no, proč ne, aspoň zabiju čas.
12.30 - vycházím z domu, baťůžek na zádech, botasky na nohách.

Pelikáni, prý tu jsou pelikáni,
12.55 - vyrážím z My Mallu, kam jsem se svezla limassolskou linkou autobusu. Vím, že mám jít od kruháče stále rovně. No, a hádanka pro vás, kterou cestu jsem si z těch 3 zvolila, když jsem se ocitla v první situaci, kdy jsem se musela rozhodovat? o.O

Zvolila jsem černou trasu, modrou nebo červenou??? Which way I chose?
||
||
||
||
||
||
||
v

Ano, moudří ví, že si můj orientační NEsmysl nemohl zvolit jinou trasu než právě tu červenou. Výhercům gratuluji a pokračuji dál.

Začátek trasy, čas na selfíčko. :D
Na videu máte, jak se tu plaší ptáci. Dejte si volume down, protože to bylo fakt nepříjemné poslouchat, ale třeba si to užijete. :D



Po zhruba 2 kilometrech mi zastavuje motorkář, kam prý jdu. Odpovídám, že do Kourionu. Řekne, že mě tam sveze. No, tak jsem jela. 

13.40 - zastavuje mi před bránou Kourionu. Představuje se mi jako Alex. Mnohokrát mu děkuji a loučíme se. :) 

Kourion:

K povídání toho moc nemám. Místo to bylo úžasné. :) Koukněte na fotky, ať máte představu. :)




Výhled na pláž.
Rogááálista










Příprava na koncert. :)
Breillovo písmo?




14.35 - cesta domů.



Bylo to britské... a bylo to tajné. :D
Okolo cesty bylo dost vinic. :)
A objevila jsem i limetkovník. :)

Po cestě jsem si utrhla i jeden svazek hroznů, tak jsem měla jak doplnit cukry. :) Asi po 70 minutách chůze mi zastavilo auto. Byl to nějaký starší pán z Řecka, prý kam jdu. Do Limassolu odpovídám. Prý ať si nastoupím. No, tak jsem jela. Angličtinu měl mizernou, ale pověděl mi, že je ti 25 let a že dělal pro armádu u Mariny. Pak mi nabídl kšiltovku zadarmo, že je nová, ať si nespálím hlavu. Odmítla jsem, že mám svůj čupr zelený šátek. :D Zavezl mě až na pláž kousek od domu. Pak mi ještě nandal tašku jeho domácích vypěstovaných hroznů. No byla jsem jak Alenka v říši divů.

16.25 - jsem doma i s koupeným frapé po cestě. :) Dělím se se Sigrid a Unem o hrozny a pak si jdu dát sprchu.

Co bude večer, to ještě nevím. :)

VĚDĚLI JSTE, ŽE je tu strašně moc taxikářů. Asi 40 jich kolem mě projelo. A všichni troubili, zda chci svézt. Také jsem po cestě potkala hodně mrtvých ježečků, chudáci. Jooo, a snědla jsem 1,5 kg hroznů.

Summary:

10.30 - I woke up
10.50 - I tried buy food but the supermarket was closed... damn, sunday!
11.35 - Ate oat flakes... without milk... damn, I felt like during my exam time.
12.00 - I decided to go to Kourion... by foot.
12.30 - Left my dorms.
12.55 - My journey started in front of the My mall.

Yes, and by mistake I chose the longest way... the red one. :/

After two kilometres some guy with motorcykle asked me, if I want take a ride.

13.40 - thank you, Alex for everything.
13.42 - started exploring Kourion. :) Check the photos.
14.35 - time to go back. During my way back I saw a lot of fruit trees. After 70 minutes walking one car stopped next to me and man asked me, where I go.
15.40 - I sat next to one greek old guy. :) He offered me cap for free and took me to the old marina, very close to my Dorms. Also gave me really a lot of grapes that he grew up. :) Thank you, Mannuel. :)

16.25 - I was at home with one bought frappe. :)
Ou, yes, of course that I splited the grapes up with Un and Sigrid. :)











P20 D29 a D30 - Na dně moře

Úterý

Cože? Úterý? Ok, vysvětlím.
Pamatujete si moji návštěvu gay baru, kde nebyl snad žádný gay, jen opravdu skvělá muzika? Snažila jsem se tam chytnout nějakou přístupnou wifi a v seznamu byla WiFi jménem Potamitis. Říkala jsem si, že je to divné, že mě snad fakt to jméno pronásleduje. No, racionalizovala jsem si to tak, že je to časté jméno.

Čtvrtek

Počkat? Co s tím Potamitisem? Nebojte, dostanu se k tomu.
Ve čtvrtek večer jsem vyrazila s Manolisem a Pambosem na výlet do Troodosu do vesničky jménem Kakopetria.
 Naše procházka vedla tou nejkrásnější ulicí ve městě. Došli jsme až ke kostelíku, kde jsme zapálili svíčku a vyřkli přání. Pak Pambos a Manolis políbili v rámci křesťanské tradice svaté obrázky. Resp plastovou desku, která je pokrývala. Uh, výměna DNA. Pak jsme zašli do nějaké místní taverny, kde jsme si dali, no, ano, kafe, Kypřané totiž skoro nic jiného nepijí. Pambos mi dále koupil tzv. Glyko Karydaki, což je vlašský ořech v agávovém sirupu. Bylo to výborné. :) Když už Pambos začal zívat, tak jsme vyrazili k autu. Cestou jsme potkali restaurace, kde dělali medové koule s medem. Jako chápejte, MEDOVÉ s MEDEM. :D

Po příjezdu domů jsme s Manolisem ještě zašli do Zappionu na jedno. :)


Tahle budova je na místní poměry opravdu vysoká.

Vidíte ten veliký hrnec. V tom se dělalo víno... a rodilo.

Z těchto cihel zde byly postaveny domy.

I tato malebná pidi ulička má své jméno.

Zvonice.

Kluci rozmýšlejí, že by si udělali taky zahrádku s bylinkami. :D

Krásný způsob, jak "vyslovit" přání.



S Pambosem. :)



Tak podle tohoto kamenu je pojmenovaná vesnice. Prý se svalil ze svahu a zabil novopečené manžele. Ale je to jenom legenda, kterou si můžete přečíst na dalším obrázku.

Glyko Karydaki - ano, jí se celý ořech. :)
Pátek

nezaspávám, vstávám a ještě stíhám jít do obchodu. :) Jsem na sebe pyšná. :D :D

V práci jsem měla jen typikou rutinu... OCT, perietry, konečně pořádný pokec v anglčtině s jednou pacientkou. :)

15.30 - ještě jsem neměla oběd a jelikož jde můj šéf dělat FFA (fundus fluorescenšní angiografii), kde stejnak stojím v rohu a kontroluji si na mobilu facebook, tak jsem se sebrala a šla si dát oběd do kuchyně.

15.35 - Potamitis mě vyhazuje z kuchyně, ať jdu pomáhat s FFA. :D
15.37 - stojím v rohu místnosti a projíždím facebook. :D
16.30 - pro mě oficiální konec. Jdu za Dr. Palosem.
Měli jsme pacienty s virovou konjuktivitidou, hodně keratokonů a jednu refrakci pro doktorovu sestru. :)

18.17 - koneeeec. :)

18.20 - sedím na Pantheo konferenci... která je v řečtině. Díky bohu za občasné anglicky napsané prezentace. :) Na konci si dávám kafe, konečně! A ochutnávám kyperské zákusky (= tuna cukru), ale slané se sýrem tu mají opravdu výborné. :) Ano, teď se dostávám k Potamitisovi. Oznámil mi, že mě v úterý viděl s hodně kluky v tom baru. Takže tam byl.... a viděl mě s kluky... no, se divím, že vynechal přednášku o spořádaném životě. :D

20.20 - Dr. Palos mě zve do restaurace, kam si jdou všichni sednou. To odmítám. Mám lepší věci na práci, než poslouchat konverzaci v řečtině. :)

20.40 - jsem odvážena domu. Převléknu se a jdu k Martě. Je tam sraz traineeků u pivka. :) No, na to, že se to kyperské nedá pít, tak ho piju celkem často. :D

2.40 - jdu spát. To brzo.

Sobota

8.35 - vstávačka
9.05 - nestíhačka
9.20 - odjezd autobusem na výlet. :)

První zastávka Kolossi Castle. :)












Druhá zastávka - Vlassides winery
Zde máme výklad o výrobě vína a také ochutnáváme bílé, růžové a červené. :)

Majitel vinic. :)

Jeden tenhle sud vydrží 4 roky... a stojí 500 €.


Jirko, fotím si skleničku a jsi v záběru, tvař se sofistikovaně. :D



Měla jsem strach, že mi ukousne ruku... ale pro fotku cokoli. :D



Poté jsme jeli do vesnice Platres. Již ji z mého vyprávění znáte. Byla jsem tam hned první neděli, Jen jsme místo nahoru šli tentokrát dolu. No, 2x podvrknutý kotník, který jsem naštěstí rychle ozchodila a hned byl ok a jednou namožené koleno z dobržďování. Uf, osobně jsem nefotila... jen všechny obtěžovala stříkací pistolkou. :D

Hiking gang. :D
Když jsme docupitali dolů, tak jsme šli na jídlo do Skylight restaurace, kde byl i bazén. :) Marta to pojala tak, že dospávala kocovin na lehátku. :D

Návrat domů jsem celý prospala v autobuse.

VĚDĚLI JSTE, ŽE před mnoha statisíci lety byl Kypr celý pod mořem? Když se začal zvedat z moře, tak se začal i tektonickou činností utvářet Troodos. Zajímavé je, že nejvyšší vrcholek Troodosu pochází z nejhlubší části moře. :)

Summary:

Omg, I am so lazy to write english summary. :/
So let's go:

Tuesday: When I was in gay bar with my friends (and a lot of straight people because there was great music and straight people like great music) I tried to find WiFi connection, so I check the list in my mobile phone and there was Potamitis. It was weird, but I said myself that maybe it is very common surname, so what. On Friday he told me that he saw me with a lot of man-friends in one bar. He is everywhere!

Thursday:
At the evening me and Manolis went with Pambos to the Kakopetria village in Troodos mountains. We saw really nice streets and made a wish in the church (the candles on one of my photos). I also tasted a Glyko Karydaki - walnut with agave syrup. :3 We had a coffee and after it went home. :) Ou, I saw on the dessert list that I can offer Honey balls with honey... understand HONEY balls with HONEY. :D
When we came back, me and Manolis went to the Zappion pub.

Friday:
Normal routine in my job. At the evening had Pantheo a conference. Everything were in greek but I think that I undrestant a lots. :) At coffee break I tasted cypriots sweet and salt thing. Sweet was really sweet and salt with cheese was absolutely great. :) After all they invited me to the restaurant but I decline it. :) I think that is much better go with my friends out that listen conversation in greek. :)
Yep, at the night all trainees and me went to Marta's house and had beers. :)

Saturday:
TRIP! TRIP! TRIP! TRIP! TRIP! TRIP! TRIP! TRIP! TRIP! TRIP! TRIP! TRIP! TRIP!
We went to Kolossi Castle, tasted wine in Vlassides winery and saw (again) the Kalidonia waterfalls. :) I really enjoyed it.