Když se do něčeho přeaktivně pouštím, tak si vždy říkám, že si to stejnak bude řešit mé budoucí já. No, a mé budoucí já mě pak maximálně nesnáší.
6. CSKO nebyl ten případ.
Náročné to bylo, to ano, ale poté, co to skončilo, mé budoucí já tomu minulému zatleskalo.
Příprava celé konference začala zhruba v květnu, kde jsme začali na kolenou prosit všechny spolužáky, aby se aktivně prezentací zúčastnili. Poté, co tvrdošijně odmítali, zasáhla vyšší moc z oddílu důstojníků naší katedry... a museli se zúčastnit všichni. Já si jako prezentaci zvolila povídání o mé stáži na Kypru.
Červenec - začala jsem o stáži psát desetistránkový text v angličtině a češtině, který měl být součástí sborníku textu. Problém byl ten, že jsme na Kypru každý večer chodili na pivko, a tak i můj sborník byl kompletně napsaný s nějakým tím promilem. Ještě stále jsem nesebrala odvahu si ho po sobě přečíst. :D
Srpen - měsíc klidu a neskonalého štěstí aneb nebylo třeba nic dělat.
Září - První půlku září jsem se přemlouvala vytvořit prezentaci na konferenci. Chvíli před uzávěrkou mi volal důstojnický oddíl z katedry, že budu přednášet 2x, at urgentně sepíšu 10 stránek v čj a v aj. :) Sranda byla v tom, že co jsme na Kypru psala 14 dní, jsem doma zvládla za 3 hodiny. No, ale aby to nebyl pro mé tělo takový šok, tak jsem si to jedno pivko otevřela. Do deadlinu jsem pak vytvořila jednu prezentaci v čj, aj a chorvatštině, aby studenti z Chorvatska, kteří se též zúčastnili, měli něco extra.
Říjen - dokončila jsem chvilku před konferencí i druhou prezentaci.... a pak to nastalo
15. 10. 2015 Čtvrtek
Otvírám oči, koukám do stropu a říkám si, že se třeba mýlím, že není TEN den. Vstávám a připravuji se. Nakonec vstává i spolubydla, kterou jsem přemluvila, aby si nastavila budík na nekřesťanskou hodinu a mohla mě učesat. Češe mě. Pak už jenom nádech a výdech. Odcházím z bytu a jedu na Fakultu Splněných Snů, kde se naše konference bude konat.
Tam se potkávám s prvními ranními ptáčaty. Dovyladíme poslední detaily, trošku se nadopujeme výborným kafem a sušenkou... áááá, jdeme na to.
10.00 +/- nějaká ta věčnost k tomu - mám na starost úvodní slovo, které se mi až na titěrné opomenutí jednoho sponzora, ehm, ze dvou daří. :D A pak přichází na řadu přednášející.
O pár zabušení srdce později přichází na řadu i moje přednáška na téma rohovkový topograf. Přicházím k pultíku a mluvím svým heroickým přednesem. Až po skončení prezentace si uvědomuji, že jsem vůbec necítila trému... ale prostě mluvila o něčem co vím, slovníkem zvoleným tak, aby i prváci rozuměli. Ještě že tam nebyla paní důstojnice, expertka na tento přístroj, té by se to asi nelíbilo.
V momentě, kdy mi stopky na mém mobilu ukazovali 9 minut a 32 sekund, jsem tu prezentaci ukončila... 30 s k dobru na výměnu stráží. :)
Hned po mé přednášce následovala pauza, kde studenti dostávali občerstvení. Mohli si vybrat mezi koláčem a PÁRKEM ROHLÍKU. Zatímco se obsluha činila, já dořešovala závěrečné problémy spojené s konferencí.
Druhý blok byl snazší, neboť jsem nepřednášela, ale pouze moderovala.
V třetím a nejkratším bloku přednášek jsem byla i já s mým tématem Stáž na kyperské soukromé klinice Pantheo Eye Centre. Můj přednes by se dal přirovnat ke šnupnutí si koksu a dávce amfetaminu dohromady. Nadšeně jsem popisovala, co jsem dělala a jak to bylo ÚŽASNÉ. Studenti hltali každé mé slovo a smáli se, dyž jsem řekla nějaký vtip.
Po mé přednášce se celá konference ukončila a my po úklidu místnosti odešli do Two Faces, kde byla konferenční afterparty.
Afterpáááárty.
Ve zkratce popíšu celou tu divočinu. :D Hned jsme začali pít a po mých 3 morganů s colou a velké večeři bylo vyhlášení celé konference, výherců soutěže a vyhodnocení nejlepší přednášky a posteru. Za druhou nejlepší přednášku jsem získala dobré šáníčko a knížku o kontaktních čočkách. Pak jsem měla proslov se Zuzkou o proběhlé konferenci. :) Bylo to ÚŽASNÉ, ÚŽASNÉ, ÚŽASNÉ a ZALITÉ SLUNCEM.
Pak se pokračovalo v pití, kde už jsem pro zachování mého zdraví pila nealko. :) Po půlnoci začal hlavní sponzor kupovat alkohol všem přítomným, ani mé tancování nejdál od něj mu nezabránilo si mě najít, a tak to bylo ke konci včera trošku krušnější. :D
Domů jsme šli se zavíračkou.... a druhý den jen pár vyvolených bylo schopno vstát na ranní cviko. Já šla do školy až na jednu odpoledne. :) Bez kocoviny... like a boss. :)
10.00 +/- nějaká ta věčnost k tomu - mám na starost úvodní slovo, které se mi až na titěrné opomenutí jednoho sponzora, ehm, ze dvou daří. :D A pak přichází na řadu přednášející.
O pár zabušení srdce později přichází na řadu i moje přednáška na téma rohovkový topograf. Přicházím k pultíku a mluvím svým heroickým přednesem. Až po skončení prezentace si uvědomuji, že jsem vůbec necítila trému... ale prostě mluvila o něčem co vím, slovníkem zvoleným tak, aby i prváci rozuměli. Ještě že tam nebyla paní důstojnice, expertka na tento přístroj, té by se to asi nelíbilo.
V momentě, kdy mi stopky na mém mobilu ukazovali 9 minut a 32 sekund, jsem tu prezentaci ukončila... 30 s k dobru na výměnu stráží. :)
Hned po mé přednášce následovala pauza, kde studenti dostávali občerstvení. Mohli si vybrat mezi koláčem a PÁRKEM ROHLÍKU. Zatímco se obsluha činila, já dořešovala závěrečné problémy spojené s konferencí.
Druhý blok byl snazší, neboť jsem nepřednášela, ale pouze moderovala.
V třetím a nejkratším bloku přednášek jsem byla i já s mým tématem Stáž na kyperské soukromé klinice Pantheo Eye Centre. Můj přednes by se dal přirovnat ke šnupnutí si koksu a dávce amfetaminu dohromady. Nadšeně jsem popisovala, co jsem dělala a jak to bylo ÚŽASNÉ. Studenti hltali každé mé slovo a smáli se, dyž jsem řekla nějaký vtip.
Po mé přednášce se celá konference ukončila a my po úklidu místnosti odešli do Two Faces, kde byla konferenční afterparty.
Afterpáááárty.
Ve zkratce popíšu celou tu divočinu. :D Hned jsme začali pít a po mých 3 morganů s colou a velké večeři bylo vyhlášení celé konference, výherců soutěže a vyhodnocení nejlepší přednášky a posteru. Za druhou nejlepší přednášku jsem získala dobré šáníčko a knížku o kontaktních čočkách. Pak jsem měla proslov se Zuzkou o proběhlé konferenci. :) Bylo to ÚŽASNÉ, ÚŽASNÉ, ÚŽASNÉ a ZALITÉ SLUNCEM.
Pak se pokračovalo v pití, kde už jsem pro zachování mého zdraví pila nealko. :) Po půlnoci začal hlavní sponzor kupovat alkohol všem přítomným, ani mé tancování nejdál od něj mu nezabránilo si mě najít, a tak to bylo ke konci včera trošku krušnější. :D
Domů jsme šli se zavíračkou.... a druhý den jen pár vyvolených bylo schopno vstát na ranní cviko. Já šla do školy až na jednu odpoledne. :) Bez kocoviny... like a boss. :)
