to je fakt hrozná věc na životě na Kypru, jsou tu... a LÉTAJÍ. Čili v noci zásadně nevětrám, protože se prostě v noci nechci vzbudit a slyšet v pokoji bzučení podobnému tomu sršnímu.
No, ale nikdy neříkej nikdy a já v noci okno otevřela a ano, přesně to nad hlavou, neboť k dveřím a druhému oknu má přístup kdokoli a horší představa, než šváb na těle, je cizí člověk na těle. No, popojedeme. Přežila jsem noc s otevřeným oknem... ale....(pokračování níže).
Úterý:
Nezaspávám a vyrážím do práce, kde jsem na čas. :)
Možná to je tím, že nejsem vyplácaná z každé drobné věci, ale už se mi fakt moc často nestává, že bych z něčeho juchala nadšením. Nicméně je to tu fakt na pohodu, všechno vím a zvládám sama. :)
_______________________________________________
14.00 - už začínám mít hlad, když nám posílají pacienta původem z Indie. Máme mu udělat FFA (fluorescenšní angiografii), což je na pekelně dlouho... a ICG (indocyanine green angiografie), což trvá stejně jako pekelně dlouho, takže double pekelně dlouho. Sbohem pauzo na oběd. Do toho nám Dr. Papastavrou posílá pacienta - 85 let, sotva jde, že mu máme zjistit zorné pole... a ne obyčejný základní test 24-2, který trvá u starších lidí 12 minut jedno oko... ale k tomu ještě jeden test 10-2, který trvá na oko 10 minut. Mám pocit, že nestihnu ani večeři. Zatímco já bojuji se seniorem, můj šéf křísí Inda, který po zavedení injekce skoro omdlel.
15.00 - mám padla, jdu se kouknout, jak to dopadlo s Indem. Má za sebou FFA. V momentě, kdy vcházím do místnosti, tak odchází šéf a doktor se slovy, že budou za 7 minut zpět.
15.45 - trapného povídání s Indem, který neumí anglicky zakončuji tím, že jdu na sál, kde objevuji hrozny a super dobrý SNICKERS dort... to byla lahoda, jako nebe v mé puse... naházím do sebe pořádný kus... a ještě hrozny a ještě čokoládový kousek dortu (ten už nebyl tak dobrý), no co... byla jsem 8 hodin bez jídla... a dělala jsem 2 field testy... Zfetovaná cukrem se vracím za Indem.
16.00 - přichází šéf. Já odcházím na oběd. V konferenční místnosti je cukrový meloun - ten žlutý, né ten vodní... teda vodní tam byl taky, ale já snědla celý ten žlutý... a fíky... jsem čuně.
_____________________________________________________
19.30 - konec v práci, jdu domů, konečně. :)
Doma toho mám plný zuby, tak ani nejdu na pivo.
Jo, ten šváb. Řekla jsem si, že by bylo super opět spát s otevřeným oknem. Když jsem šáhla na šňůrku od rolet, abych je vytáhla, tak se mi kousek od ruky na druhé straně rolet mihl nějaký stín. Opatrně jsem roletou otočila a byl tam šváb. Okamžitě jsem ho přímáčkla o stěnu a dorazila ještě na zemi. Uh, byl tak půl metru přesně nad místem, kde mám v noci hlavu. Říká se, že švábi přežijí i atomovku, tak doufám, že šváb moji botu nepřežil.
Středa:
7.50 - no, tak to jsem zaspala. Tak stane se. :D
8.20 - vycházím z bytu.
8.55 - like a boss v práci. :) A to jsem si konečně prvně, co jsem tady, vyfotila Water tank - vodní věž a symbol starého města.
V práci jsme moc objednávek neměli, tak to byl den o serfování na netu a o dělání si srandy z Dr. Palose. :D Chudák. :) Během oběda zbyl zbytek z toho božského SNICKERS dortu, tak jsem si dala. :D 2x :D
Co ale bylo na středě výjimečného, byl první dárek od pacienta. :) Jmenuje se George Kotsonis a je velmi známým kyperským výtvarníkem. Měla jsem ho na vyšetření podruhé. Přinesl mi knížku, ve které jsou jeho nejvýznamnější díla... ano, především nahé ženy. :D
Byl moc milý. :D Řekl, ať za ním přijedu do Paphosu. :) Že mi ukáže galerii. :D Tohle se stane pouze na Kypru. :D
_____________
Pak jsme měli pacienta, kterému následkem keratokonu vznikl hydrops a prasklo oko... Descementova membrána totálně na cáry.
A také mi poslal Dr. Potamitis dáreček. Pacient, 82 let, dilatované zornice, anizometropie, vitrektomie pravého oka, katarakta a k tomu hluchý. To byla parádička mi zjišťovat refrakci. :D Ale povedlo se.
___________
18.40 - jdu konečně domů. :)
Vidím to na druhý de chill outu doma, protože na hospodu fakt nemám.
VĚDĚLI JSTE, ŽE se latinka ve škole neučí? všichni ji tu umí ze samostudia.
Summary in english:
I fought againt bad evil cockroach. It says that a cockroach can survives a nuclear attack, but this one lost his life due to my foot.... nuclear weapon 0 : 1 my foot. The cockroach was in my room on my window about 50 cm above my head. Blah.
Tuesday: In my work was daily routine. :( But I ate a lot of honeydew melon and very good snickers cake (it made me heaven in my mouth), jummy. :3 I left at 19.30 so tell me something about lazy cypriots. :) ;)
Wednesday: I overslept, blah. Ïn my work was almost nothing to do, so I was on facebook... I got first present from very famous cypriot artist George Kotsonis and also got invitation to his gallery in Paphos. :D The gift was book full of naked women. :D Only in Cyprus... Men. :D
Ou, and I had again the snickers cake. :3 Twice... :)
Žádné komentáře:
Okomentovat